AEL Solar - solární fotovoltaické elektrárny

Nejčastější otázky

Pořízením solární elektrárny se stáváte podnikatelem v energetických odvětvích. Podle energetického zákona je provozování fotovoltaické elektrárny výkonem samostatné výdělečné činnosti, a proto i drobní výrobci elektřiny, např. provozovatelé střešních fotovoltaických elektráren, jsou považováni za osoby samostatně výdělečně činné se všemi důsledky, které z této skutečnosti vyplývají. Výrobce elektřiny má jako podnikatel nejen povinnosti vyplývající z právní úpravy podnikání v energetických odvětvích, ale rovněž povinnosti vyplývající z právních předpisů dalších oblastí. Uvedené odpovědi poskytují pouze všeobecný přehled dané problematiky. Pro řešení vaší konkrétní situace, doporučujeme obrátit se na příslušný správní úřad nebo zdravotní pojišťovnu.

OTE - operátor trhu

Držitel licence na přenos elektřiny (§24 odst.10 písm. x) je Ve smyslu Energetického zákona povinnen se zaregistrovat v elektroenergetice. Registrovaným účastníkem trhu (RÚT) je každý účastník trhu s elektřinou, který je registrován v systému operátora trhu OTE. Postup účastníka trhu s elektřinou při registraci do systému operátora trhu (CS OTE) ze zákona, tj. bez potřeby smluvního vztahu s operátorem trhu spočívá ve vyplnění elektronického formuláře na stránkách OTE.

Zdravotní pojištění

Provozováním fotovoltaické elektrárny se stáváte osobou samostatně výdělečně činnou - OSVČ a platí pro vás tedy povinnost přihlásit se do 8 dnů u své zdravotní pojišťovny. Stejná povinnost je spojena i s ukončením samostatné výdělečné činnosti.
Výrobce elektřiny, jako OSVČ je povinen ze své výdělečné činnosti platit zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn, pojistné zdravotního pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit pojistné i v případě, kdy již platí pojistné jako zaměstnanec a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů nebo v případě, kdy za tuto osobu platí pojistné zdravotního pojištění stát.
Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovacím základem pro OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném kalendářním roce pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.

Sociální zabezpečení

Výrobce elektřiny se pro účely pojistného na sociální zabezpečení považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti je výrobce elektřiny povinen oznámit místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla samostatná výdělečná činnost zahájena. Za den zahájení se považuje den uvedení elektrárny do provozu.
Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „důchodové pojištění“) je rozhodující, zda podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní nebo vedlejší. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost (tedy podnikání je pro ni zpravidla jediný zdroj příjmů), má povinnost platit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Pokud vykonává svoji činnost jako vedlejší, je účast na důchodovém pojištění závislá na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů - daňový základ. Pokud daňový základ dosáhl rozhodné částky podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, je osoba samostatně výdělečně činná povinna platit pojistné na důchodové pojištění. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Rozhodnou částkou pro rok 2010 je 56.901 Kč a pro rok 2011 je 59.374 Kč.
Pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti činí 29,2 % z vyměřovacího základu.

Daň z příjmů

Udělením licence podle energetického zákona a zahájením provozu elektrárny se provozovatel stává poplatníkem daně a má povinnost se registrovat u místně příslušného správce daně ve lhůtě do 30 dnů následujících po dni právní moci rozhodnutí o udělení licence. Příjmy z výroby elektřiny jsou považovány za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o dani z příjmů. Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2010 činí 15 % ze základu daně.

Osvobození od daně z příjmu
Fotovoltaické elektrárny jsou obnovitelným zdrojem energie, a proto byly příjmy z této činnosti podle §4 odstavce 1 písmene e) Zákona o dani z příjmu osvobozeny od daně z příjmu. Toto osvobození bylo zrušeno.

Daňové odpisy

U solární elektrárny instalované na střeše budovy dojde z hlediska daňových odpisů k technickému zhodnocení této budovy a také ke vzniku samostatné movité věci – solárního systému produkujícího střídavý nebo stejnosměrný proud. Tento systém v současné době spadá do třetí odpisové skupiny s dobou odpisování 10 let. Novela zákona o daních z příjmů přinese nová opatření i v oblasti daňových odpisů. Části solární elektrárny, označené ve Standardní klasifikaci produkce kódem 31.10, 31.20 a 32.10, jež se nyní odpisují ve druhé a třetí odpisové skupině, budou mít prodloužené odpisy bez výjimky na 20 let. Pro všechny provozovatele elektráren budou zavedeny povinné rovnoměrné odpisy bez možností jejich přerušení.

Vedení účetnictví

Dle zákona o účetnictví, vedou účetnictví fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis v tomto případě Energetický zákon. Tento zákon v § 11 stanoví, že držitel licence je povinen být účetní jednotkou dle zákona o účetnictví. V současné době je ode dne zahájení výroby a prodeje elektrické energie povinností fyzické osoby vést podvojné účetnictví. Od 1. ledna 2011, by fyzické osobě provozující solární elektrárnu mělo být umožněno vést pouze daňovou evidenci. Zákonem č. 155/2010 Sb. byla tato povinnost zrušena. Novela zákona nemá žádná přechodná ustanovení, a tudíž nebudou muset vést účetnictví pouze ti, kteří obdrží licenci až příští rok. Provozovatelé solárních elektráren, kteří už účetnictví vést začali, by měli na vedení daňové evidence přejít až po uplynutí pěti let od započetí účtování, jak stanovuje zákon o účetnictví.

Daň z přidané hodnoty

Pro instalace fotovoltaických elektráren na rodinných domech a bytových domech atd. platí § 48 zákona o dani z přidané hodnoty, kde se uplatňuje snížená sazba daně - 10 % DPH a to jak na montážní práce, tak na samotné technické prostředky fotovoltaické elektrárny.